Babiččino údolí – krátký výlet za jarními květinami
Krásné počasí nás před koncem března zlákalo k jarnímu výletu do Babiččina údolí – dějiště známého románu Babička Boženy Němcové. Z Hradce Králové tam dojedete autem přes Jaroměř a Českou Skalici zhruba za tři čtvrtě hodinky, tak se dá výlet zvládnout i odpoledne, třeba po práci.
Naše trasa vede od zámku v Ratibořicích po červené turistické značce k Viktorčinu splavu. Zámecký park je nyní pro veřejnost oficiálně uzavřen z důvodu kácení dřevin, nicméně po turistické stezce procházející parkem chodilo spoustu lidí. Pokud nechcete riskovat, dá se park obejít zleva. (Pokud stojíte čelem k zámku na parkovišti před hlavním vchodem do parku, vydejte se doleva a pak doprava po cestě, kde se napojíte na červenou značku).
Také zámek otevírá pro veřejnost až v dubnu, ale projít se kolem něj určitě stojí za to. Budova mezi holými stromy krásně vyniká a od zámecké terasy je krásný rozhled.
Hlavním důvodem proč park v březnu neminout jsou však doslova pole sněženek a bledulí, které tu teď kvetou
Pod parkem cesta pokračuje lesíkem nebo spíš jen stromořadím do samotného údolí. Cestou narazíte na tohle úžasné zákoutí. No nepřipomíná Vám vstup do zakletého zámku?
Po červené značce dojdete až k budovám vodního mandlu a Rudrova mlýnu. V turistické sezóně je oba objekty možno navštívit, teď v březnu jsou zavřené.
O kousek dál je známé sousoší Babičky s vnoučaty, českého sochaře Otto Gutfreunda, což mi připadá jako typicky české jméno :-), z roku 1922.
Podél řeky Úpy se dá pokračovat až k dějišti románu – Starému bělidlu a ještě kousek dál, k Viktorčinu splavu. Od splavu se můžete vrátit zpátky po stejné trase nebo po silnici. Celá trasa je téměř bez převýšení a měří slabé čtyři kilometry. Pohodová procházka, která se dá prodloužit až k Rýzmburskému altánu nebo od zámku na druhou stranu – do České Skalice.